Listopad 2011

Jakeí se stydí

23. listopadu 2011 v 13:04 | Matthew J. Nachio |  Deník
Vzhlede k tomu, že včera byl Stužkovací večírek, který neproběhl vůbec, jak bych chtěl, musím konstatovat, že jsem statečný, protože i po tom, co jsem se včera opil a kdoví co všechno dělal či řekl, jsem dneska ve škole. Nikdy bych neřekl, že se budu tak stydět, hlavně proto, že si skoro nic nepamtuju.
Ano, posadil jsem se k baru a opil se - totálně - z osmi dvojitých panáků Fernet stock Z a dvou skleniček francouzského vína. Jop, proč by taky ne. Podle všeho jse mluvil s pár učiteli, vím, že s němčinářkou, zeměpisářem, ředitelem a dějepisářkou, jestli s ostatními, tak to nemám zdání.
Popravdě se bojím kohokoli zeptat, co jsem prováděl, protože se stydím i za ty střípky vzpomínek, co mám. A Simča mě doprovázela domů, takový trapas! Kdybych aspoň mlčel.
Doma jsem několikrát (asi dvakrát) zvracel, ale vážně nebylo co, jelikož jsem celý den nic nejedl. Pro jistotu jsem si nachystal malý bílý kbelík k postely.
Ještě pořád je mi špatně, stydím se a nechci s nikým mluvit.

Nemít Dobrý den.... (Jakeí smutní)

21. listopadu 2011 v 0:11 | Matthew J. Nachio |  Deník
...nemluvit česky. Nemluvit vůbec.


Dnešní den je jako psí lejno na zahrádce chatko-obytného domku rodičů. Ráno jsem měl lektorku, co vypadá jako starší Marta Jandová (yeah! *_*), která mě nesnáší, protože mi nejde držet při rozjezdu spojka, noco, nejsem zvyklej. Dopoledne má "kamarádka" a její rodiče, které nesmí rušit zvonek ani telefon. Nejsou vadní? o_O Takže nemám to oblečení, co jsem na Stužkovací večírek chtěl. Nevadí, odpoledne mi otčím v jejich chatko-obytném domku ukazoval, jak mě nesnáší a jaká jsem přítěž. Je mi trapně, že se mě zastal cizí chlap slovy: "Hele, brzdi" a ne moje vlastní máma.
V podvečeru se pohádám s někým koho si hodně vážím. Super, ale špatnej jsem samosebou já.
Večer do toho zase spadnu. A znovu s osobou, se kterou to rozhodně nebude mí happy-ending a teď? Zase krvacím z nosu. Nevím, co mám dělat...nějaké rady?
Vy vlastně nekomentujete...budu muset někoho zabít, aby mě někdo vnímal?


Přežil jsem!
Nic nevzdám!
S ničím nepřestanu!
Budu pracovat tvrději!
Přežil jsem!
Zvládnu to!
Přežiju!
Budu žít dál!


- A jsem totálně udělanej do Marty Jandové...její songy jsou můj život...nebo jej spíš odrážejí....

(A dneska vás nepozdravím, zlobím se na vás, bando, nekomentujete, tedy kromě Mrkvy (Ondráška) a K (vlastně pořád nevím, jak jí mám říkat). Jste zlobiví...)



Jakeí si hraje (zlobí)

19. listopadu 2011 v 14:28 | Matthew J. Nachio |  Deník
Ano, je sobota a vzhledem k tomu, že jsem nemocnej, rozhodl jsem se vařit. A rozhodl jsem se uděla si tu játru, co mi máma nechala rozmrazit se vzkazem: Na oběd si udělej játru, pokud už změkla. Máma
Řekl jsem si, no, doufám, že nechce narážet na můj pitný režim, ale potom mi to došlo, když jsem na talířku viděl romzraženou játru.
Tak jsem si dal hezky vařit rýži, a aby měla lepší chuť, tak jsem přidal kari, navíc bude žlutá! ^^
A začal jsem opracovávat játru, bože to bylo krve! Ale zdárně jsem to dotáhl do konce a upravenou játru jsem hodil na rozehřátou pánev, kde jsem jí posypal kořením a orestoval na troše oleje.
Vyšlo z toho sice perfektní jídlo a parádně chutnalo, ale z oběda jsem si nechal játru na večeři. Opravdu netuším, co budu dělat s tím zbytkem, co je na pánvi. Kdybych měl doma psa, nejspíše by to dostal pes. Ještě, že tu není.

Zveřejnil bych i nějaké fotky, jenže nevím, jak se upravují, takže... :-X
Víte, co je horší, než nechuť k jídlu? Zvracení a opary. To je opravdu něco, tak odporného tyhle dvě věci. A všechny jsem měl v jeden den. Díval jsem se totiž na televizi, když to na mě přišlo. Bylo strašně špatně, ale stačil jsem doběhnout na záchod. Když jsem si myslel, že je to za mnou, tak jsem si v koupelně vypláchl ústa, ale sotva jsem opustil ústa, musel jsem se vrátit opět na záchod...

Nakonec jsem si vytáhl kbelík a rozhodl jsem se přenocovat na záchodě, ještěže tak často uklízím (z našich podlah se dá vážně jíst! x-D). Bylo tam příjemně teplo, protože je to malá místnost a vytápějí ji dvě trubky, jenž vedou po celé stěně. Nechal jsem si pootevřené, abych dýchal ten chladnější vzduch a ležel jsem tam. Když jsem si uvědomil tu bezmoc, kterou jsem cítil, tak mi bylo ještě hůř, ale k mému štěstí jsem zvracel už je jednou a usnul.
Mohu vám s radostí oznámit, že mě nic nebolí, i když jsem přenocoval na záchodě. Ale, a to je druhý nejstrašnější věc tohoto dne, mám opar a velikej opar! Proč? To se mě neptejte, možná mi bylo v noci zima, nebo jen prostě nezvládám tolik stresu se vším. Jsem děsně slabej, jojo, klidně si to říkejte.
Takže, abych umocnil svůj opar nebo jenom proto, že jsem cvok, si tady piju vodu se šťávou a ledem. x-D

Dnešní motto: Pijte vodu, mějte opar a žíjte blaze, bando! x-D

Mé slovní obraty

18. listopadu 2011 v 18:41 | Matthew J. Nachio |  Deník
Rozhodl jsem se tu napsat slovník obratů, co a jak vlastně myslím...jo je to děsně trapný, existuje plno jiných jazyků a ještě se máte učit nějaké pošahané obraty Jakeího? Chápu vás, ale aspoň nebudete zmatení, až si možná jednou budeme psát...
Dokonalá ikona
-> věc, osoba či bytost, které nikdy nedosáhnu nebo se jí nevyrovnám
Nic se neděje....
-> ale děsně mě to sere, protože buď žárlím nebo nemám Dobrý den
Dobrý den
-> to je den, kdy mám dobrou náladu nebo náladu aspoň takovou, že komunikují s věřejností, dávám autogramy a další takové věci (x-D Ty autogramy pobavily i mě! x-D)
Ano, máš pravdu
-> leda ve snu, ale já mám aspoň klid
^^/^_^
-> tento smajlíček oznamuje, že jsem upřímný či sťastný a neguje veškeré mé špatné obraty jako "Nic se neděje..." či "Ano, máš pravdu" S tímto smajlem opravdu platí to, co čtete a nebo jen vyjadřuji nadšení
x-D
-> takto vyjadřuji úsměv, prostě se usmívám a usmívá se často x-D

Prozatím nebudu zatěžovat tak moc, budu sem postupem času připisovat další obraty^^

For Andrew

17. listopadu 2011 v 23:24 | Matthew J. Nachio
Andělské jméno: Hagiel
Jméno během pozemského života: Ondřej
Přebývá v těle: padlého anděla
Pohlaví: Mužské
Narozena do věku: rozdělení Československé republiky - 1992

Rozložení na živly:
25% Oheň
13% Voda
28% Vzduch
15% Země
19% Éter

Shrnutí:
Bůh: Mám krásné děti...
Lucifer: Poprvé s otcem souhlasím.
Gabriel: Hele, náš bráška, kdyby ses narodil dřív, mohls být archanděl *ušklíbne se*
Michael: Looser *vyplázne jazyk*


2. Kocovina. Zelňačka

17. listopadu 2011 v 20:52 | Matthew J. Nachio |  3DO
Dean vstal velice brzy. Dokonce dřív, než sám čekal. Vyhrabal se z té velké postele, vzal si věci a potichu přešel přes obývací pokoj na chodbu. Zavřel za sebou dveře, aby neprobudil Keiri a Annabeth spíci na rozložené pohovce. Převlékl se z pyžama v koupelně, opláchl si obličej a vyčistil zuby. Bolela ho hlava, ale nebylo to tak strašné. Tolik nepil, proto se jal vařit kávu.
"Dobrééé ráno" zívl Mike a protáhl se. Stál na prahu kuchyně jen v tričku a boxerkách. "Co máme k jídlu?"
"Co kdyby ses první umyl a obléknul?" podíval se na něj Dean nepříjemně.
"Nojo, furt" zabručel Mike, ukradl si hroznové víno a zmizel v pokoji. Dean zakýval nesouhlasně hlavou.
Netrvalo dlouho a Annabeth se probrala také. Bylo jí hůř, než Deanovi, protože toho vypila více a na lačno. Celkem ji bolela hlava a proto první, co bylo, zašla si na záchod a do koupelny. Celkově vylepšená Annabeth o učesané vlasy a oblečení, nakoukla do kuchyně.
"Dobré ráno" pokusila se o úsměv.
"Dobré" usmál se Dean.
"Můžu poprosit o kávu?" posadila se Annabeth ke stolu a Dean ji hned hrnek podal. "Děkuju"
"Dáš si zelňačku?" nabízel Dean a otevřel lednici. "Z pravého zelí"
"Ráda" popravdě neví, jestli to zvládne sníst, ale nechtěla urazit. "Ty, Dean"
"Ano?" zrovna dal ohřívat talíř polévky. Otočil se na ni.
"Omlouvám se" sklopila pohled. "Za to, co jsem řekla o …však ty víš"
"Netrap se tím" pousmál se Dean.
"Opravdu, promiň"

Keiri se probrala a okamžitě se posadila. Jedno obočí zvednuté a sledovala stěnu. Moc rychlé probuzení, aby za to nebyly následky. Proto čekala, až se jí dotočí hlava a snad čekala, že jí přestane třeštit, ale to se nestalo. Podmračeně se hrabal z pohovky a dívala se kolem. Hledala snad své věci? Nakonec nakoukla do kuchyně, kde Annabeth jedla zelňačku, Mike chlebíčky a Dean popíjel kávu. Všichni se po ní podívali.
"Neviděli jste růžového potkana?" zeptala se jen tak mimochodem.
Když se jí místo odpovědi, dostalo jen udivených pohledů, otočila se.
"Kafe a tu zelňačku" s tím se odebrala na záchod a všichni se začali smát.
Co jim přijde, tak vtipné na tom, že chudák Keiri chvíli nevěděla, jestli sní nebo bdí? Občas se to stane, no ne?
Zanedlouho všichni seděli u stolu a pojídali domací zelňačku, kterou Dean včera uvařil. Tedy až na Mike, který se odebral na svůj počítač do pokoje.
"Pamatuje si někdo z vás včerejšek?" problesklo hlavou Keiri.
"Jo, neboj, striptýz nebyl" ušklíbl se Dean.
"Vážně vtipné" utrousila Keiri.
"Neměli jsme tolik pít" kývala hlavou Annabeth.
"Byla to oslava Nového roku" bránila se Keiri, zatímco Dean se jen usmíval.




Mike Rouven

Následující: 3. Nemocnice

Mad...Jakeí!

15. listopadu 2011 v 15:05 | Matthew J. Nachio |  Deník
Mít horečku není nic zábavnýho. Opravdu se lidem nesmějte, že dělají divné věci. Popravdě, já už se nikomu při horečce smát nebudu!
Dneska je vážně blbej den. Šel jsem spát, hned potom, co jsem přišel od paní doktorky. Byl jsem opravdu unavený a vlastně jsem doteď. Ale...to by nebylo mého mladého blbého souseda, který se chce nejspíše stát Djem, protože neustále vyhrává nějaké kraviny bez hudby, asi Drumm and bass.
Tak jsem na něj dvakrát bušil, děsně rozzuřenej a rozespalej, ale nepomohlo. Nakonec jsem se musel vyvalit ze svých čerstvě povlečených peřin (ty staré mi v noci pozvracel pes) a zapnul jsem si jednu kapelu: Die happy.
Ti, co četli mé staré stránky, vědí, že mám šíleně hlasitej zesilovač a vedeme takový bitvu už od pradávna. Tak jsem to zapnul a začala písnička Supersonic speed. V tom se mi zvednul žaludek a tak tak jsem doběhl na záchod. Děsivý!
Už jste někdy rozespalý, naštvaní zvraceli a k tomu vám zvonilo v uších: Supersonic speeed!!!! (Kdo nezná ať si pustí, k poslechu doporučuji, ke zvracení nikoli) I´m living this hell!
Umývání nádobí je fajn a když mě u něj přecházel vztek na souseda, tak mi songy připomněly, že mám vztek na Martu Jandovou, protože nesešla dolů, nevyfotila se semnou a vlastně s nikým. Hned potom koncertě. Prostě, taky mi je špatně, ale myl jsem nádobí, ne?!

Potom se to nějak ustálilo a já ztlumil hudbu, protože soused to zase vzdal (kolik to je 100:0 pro mě?^^). Vrhl jsem se, již probuzen, na vaření. Vařily se brambory, na pánvi se dělaly řízečky a v tom! všude krev. Začal jsem se děsně smát, ani nevím čemu.
Pak jsem zapomněl odkud teče, ale řízečky jsem chránil vlastním tělem, abych je ušetřil návštěvy mé krve. Bylo strašně vtipný, že nakonec jsem zjistil, že zdrojem hektolitrů mé krve je nos, ten hajzl! Ale proč jsem měl krev na nohavicích pyžama? o_O
Koukal jsem na sebe do zrcadla a vypadal jako zrůda, no jasný. Taková ta z prodlouženýma tesákama, kolem huby krev, na oblečení taky. Musím vám říct, že moje krev je ta nejlepší ze všech. Sic trochu železatá, ale výborná!

A tak začínám uvažovat, jestli nedegenruju díky těm upírským seriálům. A stejně na ně věřím, jako někdo věří na zoubkovou vílu nebo na lesní elfy či enty. Já věřím na Děti noci.
Ale oběd se povedl, nemám na něj vůbec chuť. Zasytila mne krev. Tak zase za nějaký čas, bando!
Seeya xoxo

Contact list aneb kde mě najít?

9. listopadu 2011 v 12:33 | Matthew J. Nachio |  Deník
Kde všude mě můžete odchytit?

Andor - JacobNachio
HOCZ - Matthew Abraxas Nachio
Blog - Stillsame
Facebook - Matthew Jacob Nachio
ICQ - 423208483
Tady všude mne můžete zastihnout, když budu mít Dobrý den.

Lost in paradise

9. listopadu 2011 v 12:29 | Matthew J. Nachio |  Deník
Zjistil jsem jednu prostou věc...nekomentujete mi to tady. Jak potom mám asi tušit zda se Vám to líbí?
Rozhodl jsem se skrýt to, že jsem Anděl. Znáte to, dnešní svět není přípaven na potvrzení existence andělstva. A tak se budu vydávat za někoho, kdo je méně nápadný a to za: Lovce Hlemýždů!
Lovec Hlemýždů mě napadl díky mého nevlastního otce, jenž chodí den, co den po zahradě a, při západu Slunce, napichuje objevené hlemýždě na tyč. Jop, trochu sadistický, ale hlemýždíci se odnaučili k nám na zahradu chodit. Nebudu takovej jako on. Chci být mírumilovnej Lovec.

Dnešní téma jsem si však vybral Lost in paradise. Kdo neví, co to znamená -> google -.-
Narazil jse totiž na úžasnou píseň od mé oblíbené skupiny Evanescence, která má totožný název. Je opravdu krásná a dal jsem jí jako Mattyho theme. Matty je má nová postava v Bradavicích, ale ne na hocz, i když tam jse také jako Matthew. Rozhodl jsem se o novou kapitolovou povídku na svět Harryho pottera, ale bez Pottera a Pána Zla.

Lost in paradise, pořád se nemůžu zbavit té melodie. Nananna, broukám si tady jako nějaký pako a všichni kolem se divně dívaj. Ono, ne, že bych nebyl za blázna, ale nesnáším, když se na mě koukaj. je to celkem nepříjemné, víme?
Avšak, rozhodl jsem se je ignorovat. No co, tak si broukám!

Tak mě napadá, že bych na sebe mohl zveřejnit i kontakt list, abyste si mě mohli najít.
Pozor! Za chvíli mi začne Čeština...Ach ne, domácí úkol jsem jen tak potipoval, ale snad má opravenou tu charakteristiku (zveřenil jsem ji i zde), tedy spíš to byl spoiler, takže výtky tam budou velké.
No nic, bando, loučím se s Vámi a víte, v čem se máte do příště polepšit, že? Dejte si to třeba jako status: Komentovat, komentovat a zase komentovat! Hezkej den,
Matty

P.S.: Zbožňuju Sebáče! *_* Ona ví...

For .vlastně nevím...ona ví!

4. listopadu 2011 v 21:11 | Matthew J. Nachio
Andělské jméno: Marguel
Jméno během pozemského života: Kateřina
Přebývá v těle: lidské čarodějnice
Pohlaví: Ženské
Narozena do věku: otevření Eurotunelu, jenž spojuje Francii a Spojené království - 1994

Rozložení na živly:
10% Oheň
23% Voda
28% Vzduch
26% Země
13% Éter

Shrnutí:
Bůh: Ať kroky Tvé provází věčná síla.
Lucifer: Jo, jasný, to samý řekl mě a kde jsem skončil?
Gabriel: Já si teda nejsem jistý jestli není nějaký zásadní rozdíl mezi Luem a Mar... *zapřemýšlí*
Michael: Je to holka. Já už bych v tom rozdíl viděl. *mrkne*