Říjen 2012

Svět okolo mne

10. října 2012 v 17:28 | M. J. Nachio |  Deník
Po dlouhé době jsem se dostal k internetu a ani nevím, co sem mám napsat. Spoustu se toho stalo. Bylo to složité i ohromně těžké. Nicméně přežil jsem. Jako vždy jsem přežil. Přečkal bouři. A co teď? Můžu znovu budovat svůj svět, a to od základů. Ale chce se mi? Chce se mi něco budovat? Popravdě řečeno ne. Jsem unavený, zničený. Cítím se špinavý a zneužitý...
Jediný čas, kdy jsem měl menší dovolenou, byl čas, kdy jsem byl v nemocnici. A byl to vůbec odpočinek, když mé tělo chtělo vyzvracet veškeré orgány z těla? Potřebuju čas na sebe, který mi prostě není dopřán.

Lidé spěchají, ne že by předtím nespěchali, ale teď už je vlastně chápu. Nutí je spěchat doba a společnost, ve které žijí. I já jsem donucen spěchat, abych byl včas ve škole, na pracovní schůzce nebo u někoho, kdo se tváří, že je moje rodina. O škole bych raději moc nemluvil. Je to banda hloupých barbín a dementních fotbalistů. Tam přeci zapadám, ne? V češtině barbí a v tělocviku fotbalista. To jsem celej já.

Někdy si připadám jako bych sem nepatřil. Všichni okolo mne mají zázemí a milující rodinu. Jen já nemám, kde bydlet a s kým žít.
Ano, uvědomuji si, jak sebelítostivý je to článek, ale musel jsem to ze sebe dostat. Všechno to tad na vás vzvracím a vy se s tím poperte jak chcete.

Píseň týdne: Xindl X - Zlato