Listopad 2013

Staniž se mým Věřitelem

27. listopadu 2013 v 12:39 | M. J. Nachio |  Deník
ak se tu dneska zastavil otčím. A neuvěříte s čím přišel. Chce se stát mým Věřitelem, neboť mi přece do bytu dal jisté vybavení ze starého bytu. Takže jsem povinnen mu jej zaplatit. Aby to nebylo málo vyjádřil se tak, že za všechno, co se mezi mnou a mámou stalo nesu zodpovědnost já.

Už si dokonce připravil smlouvu o splácení. Takže ano, jen do mě. Peníze z jídla můžu klidně dát každý měsíc otčímovi. No, není to nádhera? Vždycky jsem si přál rodinu a teď nemám nic a nikoho. Občas mám velmi silné tužby to všechno ukončit. Dostat se ze spárů tohohle podělaného života a odejít pryč. Tady pro mě není místo.

Nejlepší na tom vše asi je, že mě nikdo nebere vážně. A to úplně v ničem. V nemocnici se dostává péče těm, kteří jsou na tom o poznání hůř a to jsou ti, co spáchali pokud o sebevraždu. Mám snad udělat to samé? Nějakej podělanej pokus o něco, aby mě někdo vnímal?

Pravdou je, že už prostě nemám sílu. Nemám sílu ani na to, abych začal křičet o pomoc. Už prostě nemůžu. Jednoduše jsem....v prdeli, lidově řečeno.



Nejhorší noční můra

26. listopadu 2013 v 18:18 | M. J. Nachio |  Deník
Občas mám pocit, že do tohoto světa nepatřím. Občas mám pocit, že jsem ta největší zrůda na světě. A občas mám pocit, že bych to měl ukončit předčasně. Nezasloužím si život. Nezasloužím si vůbec nic z toho světa. A proč? Protože...protože být semnou je ta "nejhorší noční můra".

Slýchaval jsem o sobě různé věci. Od arogantního hovada po pedofilního úchyla, ale porpvé jsem slyšel to, že moje existence je ta nejhorší noční můra. Ano, souhlasím s tím. Když už i Vaše máma prohlásí, že nemá syna, musí s Vámi být něco v nepořádku.

Udělal jsem ve svém životě tolik chyb. Jedny z nich jsou, že jsem ztratil svou původní rodinu a nevytvořil si novou. Za tyhle chyby budu trpět velmi dlouho a nikdy si je neodpustím. Omlouvám se. Měl jsem to udělat jinak. Měl jsem se postavit jako muž a být jen tvůj. Omlouvám se za to.



První sníh

25. listopadu 2013 v 7:54 | M. J. Nachio |  Deník
Bando!,
tak tu máme další první sníh tohoto roku. Musím říct, že je to pro mě něčím kouzelné. Protože první sníh něco kouzelného je. Tedy alespoň pro mě. Tak si dnešek užívejte. Teď už jen forka. ^_^^



A dnešek nechávám k rozjímání a vzpomínání. Mějte krásnej den i Vy. :))
Jar of hearts - na tomhle songu jsem ujížděl tak před dvěma lety, abych se se vším srovnal a tehdy sedělo snad každé slovo.
Váš MJ

A příběh se komplikuje

20. listopadu 2013 v 13:45 | M. J. Nachio |  Deník
Zdravím Bando!,
víte vždycky jsem si myslel, jak je život jednoduchý. Vždycky jsem si myslel, že jenom proplouvám, ale opak je pravdou. Život je zatraceně těžký a nezáleží na tom, zda jste africké dítě nebo miliardář z USA. Život je jako seriál. A to myslím doslovně. Sotva se s někým rozcházíte, za pár let se scházíte. Když ten člověk má ve Vašem životě být, prostě v něm bude. Neuděláte proti tomu nic.
Jedna věc, co jsem se za dobu své existence naučil je, že cesty, kterými kráčím, jsou opradu nevyzpitatelné. A zároveň, když se na to podívám jako nestranný divák, jako člověk, jež sleduje každý den Ulici, vidím v tom jistou spojitost. Vidím v tom jistý řád a také pravidla. Vše, co se v mém životě událo, je na námět takové Ulice a věřím, že Váš život je to samé. Zkuste se posadit a podívat se na sebe. Podívat se na skutečnosti kolem.
Na tváři mám teď úsměv, i když v mé nastalé situaci mi moc do smíchu není. Vidím věci tak, jak jsou. Jako absolutní prozření nebo něco takové. Musím se usmívat a zároveň mi šediví vlasy z toho, co si myslím, že přijde, protože pokud "Režisér mého života" má alespoň takovou fantazii jako já, bude to ještě hodně zajímavé.

A pozor! Je zde jedinečná nabídka pro ty, co se chtějí živit psaním. Hledám někoho, kdo napíše moje memoáry! Měl to být Vlček, neboť jeho schopnosti v psaní jsou relativně obstojné, ale nakonec on sám odmítl a já jsem rád. Proto, kdo má zájem, pište sem: LuciusAbraxasMalfoi@seznam.cz nebo si nalezněte stránku na facebooku: Matthew Jacob Nachio
Kontaktní údaje uvedené v jednom z článku v deníku již nejsou platné. Nekontaktujte mne na nich. ;)

To by pro dnešek mohlo být vše. Znovu se Vám ozvu, že ještě žiji a budu Vás obtěžovat všelijakými poznámkami a blbůstkami, které mě napadnou.
Napadla mě ještě jedna věc:


Buďte tak laskaví, Vy anonymní čtenáři a Pandičky, které čtete mé články, zkuste napsat komentář, abych zaregistroval Vaši přítomnost zde! ^_^



Přeji Vám krásné nadcházející dny a mraziví víkend pro ty, co zlobili. :P
Váš MJ