Prosinec 2014

Lost

21. prosince 2014 v 23:18 | M. J. Nachio |  Deník
Zdravím Bando,

spousta spěchu před Vánoci a nespočetné hodiny strávaný v práci. Dlouho jsem vlastně ani neměl, co napsat. Dlouho jsem nevěděl co. Jsem v Praze šťastný. Šťastný jako dlouho předtím ne. Nechci se vracet zpátky a kdybych se měl vrátit bylo by to jen pro jednu osobu. Vlka. Je to přes půl roku a je stále uvnitř mé hlavy a mého srdce. Nedokážu ho dostat ven, nedokážu na něj přestat myslet, nedokážu přestat snít.

Ztratil jsem hlas a po firemním večírku jsem jel s kolegyní domů. Celou cestu jsme se společně smáli tomu, jak vysoký a chraplavý mám hlásek. Ale nemohl jsem za to. Prostě to začalo a nešlo tomu nějak zábranit. Možná bych měl krapet přiblížit, kde pracuju. Dal jsem tomu místu název Mordor, protože pracuji se skřety. Sám sobě a kolegům, co dělají stejnou práci jsem dal přezdívku Sauronovo oko. Naše vedení Eldar sídlí v patře nad námi a se skřety moc do styku nepříjde.
Máme různorodou škálu skřetů, se kterými dělám. Jsou tu milí skřítkové, agresivní trollové a zlé čarodějky, co chtějí přejít na cestu dobra.

Kolegyně, se kterou jsem se tak nasmál při cestě domů, je jednou z Eldar a neodolal jsem a přezdívám ji Galadriel. Protože má v sobě jakousi nezměrnou krásu, moudrost a hloubku. A nevěřili byste tomu, ale mohu říct, že se znám skoro s přesnou kopíí Margaery z Vysokých zahrad! Samozřejmě mám pusu prořízlou a všechno jsem jí hned vyklopil. Docela jí to polichotilo, ale opravdu tu podobu tam vidím neskutečnou.

Nepojmenoval jsem všechny kolegy, ale mám na to dostatek času. Tudíž si myslím, že to zvládnu. Blíží se nám závratně Vánoce, protože dnes je 21. Tudíž Yule - nejtemnější den v roce. Byl jsem na to tentokrát sám. Zapálil jsem svíčky, zhasil veškeré elektronické přístroje a strávil tak celé odpoledne. Přemýšlel jsem celkově nad svým životem. A musím se pochválit. Udělal jsem velký pokrok z toho bahna, ve kterém jsem byl. Ale neskutečně a nepředstavitelně mi chybí Vlk. Nevím, co s tím mám dělat. Nejraději bych mu napsal, odjel za ním, prosil ho....ale neudělám to. Budu dál tiše trpět a pokusím se s tím vyrovnat a zaplnit tu prázdnou propast, kterou ve mě zanechal. A přesto si myslím, že to on byl ten PRAVÝ. Ta osoba, ke které jsem patřil. Ten, kdo mě doopravdy miloval a já miloval jeho.

Vlčku, jestli tohle právě čteš a cítíš to alespoň trochu stejně jako já, víš kde mě najdeš (víš kam napsat).

Yule mi přinesl jeden velký poznatek. Ještě je to čerstvé a plné emocí. A já jsem upřímně zmatený. Vždyť jsem i začal kouřit, protože kouřil Vlk. Praha mi jej připomíná na každém kroku. Tu bundou, tu mobile, tu vlkem v jakékoli formě.

Přišel jsi, uvěřil jsem a udělal chybu.

Vzhledem k tomu, že jsem nemocnej a nemám hlasivky. Zase se vzdálím a napíši, v co nejkratším čase to půjde. A abych na to nezapomněl, mám tu jeden vzkaz pro Saraiela:
Vážně se moc nechci vypisovat o období se Satanisty. I Vlk to ze mě kolikrát tahal a dostal jen povrchní informace a pochopil, že ze mě nejspíše nic nedostane. Ale dobrej pokus! :)